|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
| |
|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Svět Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz optikou jeho deníků
Tůmová, Ludmila ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce se stala snaha představit osobnost Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se nám dochovaly z let 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě z obsahu tohoto pramene - věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému i veřejnému životu a rovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícícho se v pražských palácích na počátku sedmnáctého století.
|
|
|
Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků
VOŠICKÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce mapuje působení významné českobudějovické rodiny Zátků v kulturní sféře Českobudějovicka. Prostřednictvím vybraných členů této rodiny (Hynka, Augusta a Vlastislava Zátky) je představen náhled na dobovou atmosféru 19. a počátku 20. století a shrnuty kořeny jejich rozvětveného rodu s důrazem na jejich zakladatelskou a mecenášskou roli při budování jednotlivých českých organizací, podniků či spolků. První část práce je zaměřena na podněty a činnost Zátků ve sféře kulturní, politické a hospodářské, na kterou úzce navazuje druhá část, věnující se rodinným památkám nejrůznější povahy, ať už se jedná o některé stavby - například rodinné vily v Libníči (Jelmu) a v Českých Budějovicích či o sochařské ztvárnění JUDr. Augusta Zátky nebo sběratelskou činnost Vlastislava Zátky.
|
|
|
Umění a mecenát v prostředí černínského rodu v 17. a v první polovině 18. století
KURUCOVÁ, Miroslava
Předkládaná diplomová práce se stejně jako nejnovější výzkumy nezaměřuje pouze na poznání obecného vývoje jednotlivých sběratelských celků. Na příkladu obrazového sběratelství v prostředí dvora Humprechta Jana Černína z Chudenic ve druhé polovině 17. století zkoumá jednotlivé aspekty konkrétního příkladu šlechtického sběratelství. Soustředí se především na postižení ekonomických, společenských i individuálních předpokladů, které ovlivňovaly vztah Humprechta Jana Černína k výtvarnému umění. Zaměřuje se na jednotlivé příčiny, které ovlivňovaly vznik jeho uměleckého zájmu, jako například vzdělání, snaha upevnit a zvýšit své společenské postavení či úsilí navázat na sběratelské aktivity svých předků.
|
|
|
Šlechtický mecenát v 2. polovině 19. století (Šlechta v Krasoumné jednotě a Společnosti vlasteneckých přátel umění)
ROTREKL, Jan
Diplomová práce se zabývá podílem historické šlechty na činnosti Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty. Na základě analýzy výročních zpráv těchto spolků bude vytvořen přehled vybraných šlechtických přispěvatelů a dárců uměleckých děl. Zároveň se věnuje nejvýznamnějším šlechtickým členům Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty a podobě jejich zájmu o sběratelství a umělecký mecenát. Uvedené problematice předchází ve snaze o její větší ucelenost úvod k tématu, a to ve formě představení nejdůležitějších mecenášských a sběratelských aktivit v zemích Koruny české v době před vznikem jmenovaných institucí.
|
host ::
RSS.